Přidat článek

Trapné zážitky

O tom, že každý z nás zažil nějaké více či méně vtipné a více či méně trapné situace, není skutečně pochyb. Tyto historky, obzvláště pokud bylo přítomno více lidí, se rychle nesou a každý se na nich, i škodolibě, baví. Některé si lidé pamatují i dlouhá léta poté. Třeba můj táta si pamatuje, jak před dvaceti lety zapomněl mámu na 'zábavě' a připadá to lidem stále stejně vtipné, jako před těmi dvaceti (ne-li více) lety.

 Spoustu takovýhle 'story ze života' se dozvíte na všelijakých blogách (nebo blozích? nevím). Zejména 'vtipné' jsou zážitky z blogů 12tiletých slečen atd ... Pár jich najdete v odkazech, tak příjemnou zábavu.

P.S.: Berte to s rezervou, je účel, aby vše bylo spíše TRAPNÉ, nežli vtipné ;).

Abych tady necitovala jen to, jak jsou ostatní trapní a mně se nic nestane, podělím se s Vámi o mém, asi nejtrapnějším, zážitku. Psala jsem to jako sloh do školy a musela jsem se opravdu přemáhat, abych to odevzdala ...

 

Všechno je někdy poprvé … 

Téma: Jak jsem se bála, ale teď se tomu směji

 Jako každá třináctiletá pubertální slečna mé generace jsem měla strašné stresy z toho, kdy se budu líbat. Byla jsem strašně zvědavá a natěšená, ale zároveň jsem se toho bála jako čert kříže. Myslela jsem si, že budu strašně drsná, když budu mít první líbání za sebou. Dnes už mi to přijde velice směšné, ale tehdy jsem to vnímala jako problém číslo jedna. Je zajímavé, jak se člověk za ty tři roky změní. Ale zpátky k věci …         Když mi bylo čerstvých čtrnáct, rozhodla jsem se, že ‚do toho konečně praštím‘. Vybrala jsem si jednoho pokusného králíka, jehož jméno není podstatné, a po poměrně krátkém dopisování přes internet jsem s ním vyrazila ven. První schůzka byla celkem zábavná a dobře jsme si popovídali, takže jsem nenamítala nic proti další. Ta se konala 27. března 2006, jak jsem se dočetla v Eliščině starém deníku. Tak dobrou paměť skutečně nemám. S dotyčným jsme měli sraz na začátku hráze a vydali jsme se na procházku okolo všech tří přehrad, do Břízek, na kolečko a jiná místa v okolí. Byla strašlivá zima, okolo -20 °C a všude bylo strašně moc sněhu. Brodili jsme se v hlubokých bílých závějích a já byla úplně mokrá. Právě přitom mě chytil poprvé za ruku a já z toho byla úplně ‚odvařená‘. Po dlouhém zápasu se sněhem jsme se dostali zpět na silnici a s on mě s úlevou v očích objal. V tu chvíli kolem prošlo asi milion známých lidí, což mi k nadšení příliš nepřispělo. V družném, ale poněkud nervózním, rozhovoru jsme pokračovali až ke starému, již dlouho nepoužívanému, minigolfu. Právě u něj je stejně stará, rezavá závora přes cestu, na které k mému prvnímu líbání došlo. Můj společník mi začal vyprávět pohádky o svých předchozích zkušenostech, kterým jsem vzhledem k tomu, že se takto předváděl, příliš nevěřila. Kdo by také věřil? Když už se ke mně nakláněl a vypadalo to, že mě konečně políbí, tak mi z nějakého nepochopitelného a dosti prapodivného důvodu zabořil obličej do vlasů. Pravděpodobně měl nějakou zvláštní úchylku. Trochu mě to odradilo, ale říkala jsem si, že když už jsem se jednou rozhodla se líbat, tak už teď necouvnu. To, na co jsem čekala, přišlo o okamžik později. Dotyčný se přisál svými koňskými ústy k mým rtům, a já, místo abych se pomyslně vznášela někde v oblacích, jsem usilovně přemýšlela, jak to ukončit. Místo mého vysněného dokonalého polibku jsem byla poslintána, což podle mého názoru není zrovna nejlepší start do budoucího emocionálního a sexuálního života. Po nevydařeném polibku jsme se  beze slova vydali směrem k autobusové zastávce. Během cesty se na mě můj průvodce vrhl ještě dvakrát. Sice už to nebylo tak příšerné, ale za to jsem se tak lekla, že jsem málem spadla do přehrady…         Po tomto zážitku jsem s ním už nechtěla mít nic společného. Večer, při rozhovoru na icq, jsme se do krve pohádali. Já mu v zápalu boje vmetla, že to bylo příšerné, respektive, že on byl příšerný. On mi to samozřejmě okamžitě oplatil sdělením, že jsem kráva, a že to ještě neumím. Byl to skutečně romantický zážitek, na který jen tak nezapomenu. Ale chybami se člověk učí. Já si z toho odnesla angínu a poznatek, že některé věci se nemají dělat z hecu … 

 

Vlastní vyhledávání